Jak překonat svou minulost?

Někdy na nás má naše minulost větší vliv než bychom si chtěli připustit. Někdy nás ovlivňuje podprahově, aniž si to uvědomujeme, jindy si toho jsme vědomi, ale nedaří se nám to změnit.

V Bibli je velký příběh o vyjití Izraelského národa z Egypta, kdy byli izraelité otroky 400 let (Bible, Exodus 14,1-14). Dědové jejich dědů byli otroky. Otroctví jim vlezlo pod kůži. Muselo být součástí jejich identity. Když uvážíme, že otrok v té době nebyla bytost, ale věc, pak nám možná začne docházet, jak velký na ně musela mít dopad tato minulost. Stačí, když se ocitnete na 2 roky ve vězení a zjistíte, že nevíte co se sebou po propuštění na svobodu. Podobně jako s izraelským národem, jde někdy i s námi naše minulost.

Před časem jsme se bavili s manželi, kteří procházeli krizí svého vztahu. Zajímavé bylo vidět, že jejich problémy mají kořeny ještě v čase před jejich sňatkem. Dnes jsou spolu nějakých 17 let, mají 4 děti, ale krize přišla kvůli jejich nevyřešené minulosti. Znal jsem člověka, který po 10 letech bez drog a po té, co se oženil, začal žít nový život, měl dítě, padnul znovu do závislosti, protože v momentě, kdy rodina odjela a on zůstal sám, udělal s volným časem to, co před 10 lety - šel si koupit drogu. Asi se vám vybaví další příběhy, které jste sami viděli ve svém okolí anebo zažili na sobě.

Někdy si myslíme, že nás minulost nedostihne, že jí utečeme, že už je pryč, ale pokud jsme úplně neodešli, úplně jsme ji neopustili, tak nás minulost může velmi překvapit. Podobně jako v příběhu izraelitů, kteří vycházejí z Egypta, když se náhle rozhodne Faraon, že za nimi vyšle vojsko, aby je pobilo. Je v mém životě minulost, kterou je třeba dořešit? Vrátit se k ní? Něco odpustit? Něco odmítnout? Smířit se s něčím? Neodkládejme to!

Izraelci ve skutečnosti zůstali vnitřně otroky, nad kterými měl Faraon - Egypt moc. Izraelité při každé potíži reptají. Ano Bůh sám je zavedl do beznadějné situace, řekli bychom do pasti, ale to proto, aby uviděli, že oni nevěří, nevěří, že začíná nový příběh, nová budoucnost, stávají se novými lidmi. Oni zůstávají těmi starými - otroky! Pokud chceme žít s Bohem, stavějme na tom, co o nás říká on, ne my. Stavějme na jeho povolání, ne na své zkušenosti. Očekávejme jeho řešení, jeho pomoc, nejen své vlastní výkony. Izraelci nepochopili, že budou svobodný národ, že je Bůh osvobozuje a začíná se psát nová historie. Oni jsou stále otroky! Nepřijali novou identitu! Kde se ozývá v našem životě starý člověk, naše minulost, stará identita?

Problémem izraelitů je to, že se dívají více na to, co mají před očima. A před očima mají z jedné strany moře a z druhé strany valící se hordu faronských vojáků, kteří je chtějí zabít. To podrývá jejich důvěru v Boží pomoc - proto Mojžíš reaguje:... nebojte se! Vydržte a uvidíte, jak vás dnes Hospodin zachrání. Mojžíš i v této situaci na rozdíl od ostatních, vidí i Boží možnosti. Něco si neumíš představit? S něčím se neumíš smířit? Cítíš se v pasti, bez východiska? Něčeho je na tebe moc? Vzbuzuje to strach, obavy, nejistoty?... I pro nás platí: neboj se, vydrž a uvidíš, jak tě dnes Bůh zachrání! Doslova je tam, že Bůh bude bojovat za Izraelce a oni budou jen mlčky přihlížet! To je důvěra v Boha, který tvoří nové věci, naši novou budoucnost. A přesně takový Bůh je!

Na tomto starém příběhu se také pěkně odráží lidská povaha. Výsledkem nedůvěry izraelitů Bohu je hledání viníka za danou situaci! Znáte to, když něco nejde, něco nevyšlo, něco se hroutí, z něčeho máme strach - hledáme viníka, obviňujeme, jsme naštvaní, máme tendenci se vším třísknout a utéct. Podobně i Izrael jde za tím, kdo vyjednal jejich odchod z otroctví, za Mojžíšem a říkají: vždyť jsme ti to říkali už v Egyptě, že na poušti nakonec všichni umřeme, to ty za to všechno můžeš, ty jsi ten problém našeho života! A z toho, kdo zachraňuje, se stává viník. A naopak, z Egypta se stává jejich záchrana. Někdy chceme zpět svou minulost a to i navzdory tomu, že nás ničí! Stále se ohlížíme? Žijeme přítomnost svou minulostí? Tvoří naše minulé chyby, pády a nedostatky naši představu o nás dnes? Je čas nechat minulost umřít v novém člověku, kterého v nás tvoří Bůh dnes!

Některá naše minulost v nás musí úplně a zcela zemřít, jinak to staré uvažování "otroků" bude stále křísit strach, výčitky, nerozhodnost, beznaděj či nespokojenost. Jak překonat svou minulost?: 

1. Uzdravme svou minulost.

2. Přijměme novou identitu.

3. Dívejme se dopředu očima důvěry Bohu namísto vnitřní beznaděje, která jen obviňuje.

Zkusme si odpovědět. Co z těchto tří věcí momentálně nejvíc potřebujeme v našem osobním životě?

Petr Dvořáček